Zpracovaly PhDr. Jana Zapletalová a PhDr. Světlana Durmeková PDF

Úvod

V roce 2004 byla MŠMT schválena Koncepce péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních pro období 2004 – 2008, jejímž cílem bylo vytvořit systém péče o nadané žáky

ve školských poradenských zařízeních s podporou integračního vzdělávacího modelu. Nová

Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 2009-2013 rovněž vychází ze zásad inkluzivního vzdělávání a současně respektuje některá specifika pro práci s nadanými žáky, která vyžadují vysokou míru kreativity a didaktických schopností pedagogů.

V různých zemích světa jsou řešeny otázky koncepce péče o nadané děti a žáky různě. Všechny

země řeší problematiku včasné identifikace nadání, v některých zemích se přistupuje k vytváření integračních modelů péče o žáky s nadáním (např. Finsko, Japonsko, Velká Británie, Německo, Švýcarsko atd.), v jiných jsou vytvářeny speciální školy pro nadané (např. USA, Slovensko, Izrael). Česká republika se přiklání k integračnímu modelu a současně umožňuje akceleraci ve vzdělávání (předčasný nástup do školy, přeskakování ročníků) i vznik speciálních skupin v rámci školy, které umožňují postupovat ve výuce rychleji s prvky obohacování učiva a spolupráce s dalšími stupni vzdělávání. Mezinárodní srovnávací studie zaměřené na vytváření koncepcí vzdělávacích a podpůrných programů pro nadané žáky doporučují zejména:

· Respektovat při vytváření vzdělávacích programů a systémů péče o nadané široké

spektrum druhů nadání

· Zahrnovat do procesu identifikace nadaných více kritérií než pouze psychologické

faktory, které se orientují na identifikaci prostřednictvím standardizovaných testů

· Vytvářet výukové standardy s ohledem na vysoké intelektové požadavky a moderní

učební přístupy s podporou poradenských systémů

· Při vytváření výukových standardů respektovat princip flexibility a přístupnosti

· Vytvořit způsoby hodnocení efektivity vytvořených vzdělávacích programů

Nová koncepce se zabývá dalšími opatřeními, které je ještě třeba pro zajištění vzdělávacích potřeb nadaných a přiměřeného rozvoje jejich osobnosti realizovat. Zejména je potřebné rozšířit stávající systém identifikace nadaných o jejich cílené vyhledávání učiteli škol, zajistit učitelům v oblasti péče o nadané dostatečné vzdělávání (pregraduální i postgraduální); zajistit dostatek didaktických postupů a materiálů pro vlastní vzdělávání nadaných žáků ve školách, popř. i mimo školu.

Péče o mimořádně nadané žáky je součástí vzdělávání v běžných školách všech typů, je založena

na modelu integrace těchto žáků, kdy podmínky pro realizaci vzdělávání jsou vymezeny

v Rámcovém vzdělávacím programu (dále jen RVP) pro předškolní vzdělávání, v RVP pro základní vzdělávání, v RVP pro gymnázia a v RVP pro obory středního odborného vzdělávání, dále v zákoně č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v Informaci ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení §17 zákona č. 561/2004 Sb., a třetí části vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (Věstník MŠMT, sešit 12/2006).

Podpora nadaných žáků ve vzdělávání si vyžaduje spolupráci všech školských subjektů státních I nestátních neziskových organizací (dále jen NNO), resp. maximálně možné propojení stávajících aktivit těchto subjektů do funkčního systému.

V první části stručně shrnujeme plnění úkolů stanovených v Koncepci péče o nadané žáky

ve školských poradenských zařízeních pro období 2004 – 2008 včetně popisu současného stavu

péče o nadané ve školách a školských poradenských zařízeních.

Ve druhé části uvádíme stávající systém pedagogicko-psychologické podpory vzdělávání nadaných a poradenské péče o nadané ve školách a školských poradenských zařízeních a prioritní oblasti péče o nadané děti a žáky na vzdělávacích úrovních 0 - 3 dle ISCED (International Standard Classification of Education).

Ve třetí části vymezujeme hlavní cíle nové koncepce.

Čtvrtá část je věnována podpůrným mechanismům k zajištění funkčnosti navrženého systému péče o nadané a navrhovaným opatřením.